Již pár dní opět zažíváme situaci se zvýšenou koncentrací saharského písku a prachu v atmosféře nad Evropou. Co to pro nás a ekologii znamená a máme se obávat?
Jak se písek bere v atmosféře?
Písek se dostává do atmosféry procesem zvaným deflace. Je to jev, při kterém vítr zvedá a odnáší jemné částice písku z povrchu pouště (Sahary, ale často i z jiných světových pouští), a je obzvláště běžná v suchých a aridních oblastech (= oblasti se suchým klimatem a nedostatečnými sezónními dešťovými srážkami).
Působením větru na povrch pouště se dostávají jemné částice písku do atmosféry. Tento proces je zvláště silný během tropických vln, kdy se vytvářejí oblasti nízkého tlaku vzduchu podél jižního okraje Sahary. Právě tyto vlny mohou zvednout oblaka prachu a písku do vzduchu, který může být nesený na velké vzdálenosti (až tisíce kilometrů), což ovlivňuje kvalitu vzduchu, počasí a klima v různých částech světa. Vzdálenost transportu je závislá na rychlosti větru.
Prach se v atmosféře neudrží dlouho a dojde ke spadu na zemský povrch. Často se stanou součástí dešťových a sněhových srážek, které tvoří nepříjemný, jemný film na povrchu aut a podobně.
Nutno podotknout, že se nejedná o stav nikterak výjimečný a neobvyklý. Pouštní prach a písek cestuje vzduchem v různých koncentracích velmi často, aniž bychom si toho všimli. Více jak polovina částic v troposféře je složena z prachu a minerálních částic právě se Sahary. Zbývající procenta pochází z ostatních pouštních oblastí světa.
Co písek v atmosféře ovlivňuje?
Vzhledem k tomu, že vyšší koncentrace v atmosféře jsou pouze krátkodobého charakteru, nemají zásadní negativní dopady na organismy, ekologii a Zemi, proto není důvod k obavám.
Působení písku v atmosféře:
- krátkodobě ovlivňuje kvalitu vzduchu, což může mít dopad na lidské zdraví a může způsobovat respirační problémy u citlivých lidí, astmatiků a zvířat (zadýchávání se a nutkání ke kašli)
- podněcuje kondenzaci vodní páry a přispívá tak k tvorbě oblaků a srážek
- rozptyluje sluneční paprsky, odráží je zpět do vesmíru a tím reguluje (snižuje) teplotu na Zemi.
- způsobuje mléčné a mlhavé zabarvení oblohy, sníženou viditelnost, ale také zajímavé optické efekty, například při východu a západu slunce (od žluté, oranžové až cihlově červenou podívanou)
- inhibuje růst rostlin tím, že částečně blokuje sluneční světlo potřebné pro fotosyntézu.
- transportuje minerály do půdy v jiných částech světa, což může podporovat růst rostlin (hlavně v oblastech deštných pralesů v jižní Americe nebo v Karibských oblastech). Saharský prach obsahuje více než 90% hlinitokřemičitanů, jako je kaolinit a jíl, oxidy železa a křemen.
- velmi výjimečně také může dojít ke transportu odolných bakterií
- může omezit leteckou dopravu, k čemuž dochází hlavně v oblastech Kanárských ostrovů
- potlačuje vznik hurikánů nad Atlantikem
Sledování a měření
Obsah částic se obvykle nepřímo měří pomocí různých technik a zařízení a může být ovlivněn různými faktory, jako jsou bouřky, pouštní větry a lidská činnost.
-
Aerosolové měření: jsou to specializovaná zařízení, jako jsou aerosolové sondy, které sbírají vzorky vzduchu a analyzují částice v něm a mohou detekovat přítomnost písku a dalších pevných částic.
-
Laserová difrakce: metoda, využívající laserový paprsek, který prochází vzorkem vzduchu. Difrakce laserového světla umožňuje určit velikost a koncentraci částic, včetně písku.
-
Filtrace vzduchu: přes speciální filtry, které zachytí pevné částice, včetně písku. Filtry se poté analyzují, aby se určila jejich koncentrace.
-
Satelitní pozorování: satelity snímající atmosféru a detekují množství aerosolů, včetně písku. Tyto data jsou užitečná pro sledování celosvětových vzorů.
