Recyklace je v dnešní době běžnou součástí každodenního života – barevné kontejnery na tříděný odpad najdeme téměř na každém rohu a většina z nás se snaží odpady třídit co nejzodpovědněji. Přesto kolem recyklace koluje spousta polopravd a mýtů, které mohou vést k nedorozuměním nebo zbytečným chybám. Někteří věří, že všechen tříděný odpad stejně končí na skládce, jiní si myslí, že recyklace nemá žádný reálný dopad.
V tomto článku si posvítíme na ty nejčastější mýty, které se kolem recyklace šíří, a uvedeme věci na pravou míru. Protože jen když víme, jak recyklace opravdu funguje, můžeme ji dělat správně – a s opravdovým přínosem pro životní prostředí.
#1 Recyklace vyžaduje hodně energie a není tedy výhodná.
Mýtus. Recyklace vyžaduje určité množství energie. Nicméně je důležité si uvědomit, že recyklace má dlouhodobé pozitivní dopady na životní prostředí, ale není samospásná. I když recyklace vyžaduje investice do infrastruktury a technologií, dlouhodobě může být levnější než těžba a zpracování nových surovin. Recyklace také snižuje potřebu skládek a snižuje emisní zátěž spojenou s výrobou nových materiálů.
Primární výroba plastů z ropy nebo zemního plynu je velmi energeticky náročná. Jejich zpětná recyklace umožňuje snížit potřebu nové plastové výroby. Tím že recyklujeme, snižujeme množství plastového odpadu, který by skončil na skládkách nebo v oceánech. To má dlouhodobé pozitivní dopady na životní prostředí. Samotnou recyklací plastů můžeme snížit emise skleníkových plynů ve srovnání s výrobou nových plastů.
#2 Recyklovatelné věci se musejí umýt, aby bylo možné je recyklovat.
V zásadě platí, že recyklovatelné materiály by měly být co nejvíce čisté, aby proces recyklace fungoval správně. Mnoho recyklovatelných věcí by mělo být umyto před tím, než je vhodné je hodit do recyklačního kontejneru. Důvodem je, že znečištěné materiály (například plastové obaly nebo plechovky s olejem, jídlem nebo zbytky tekutin) mohou znečistit recyklační proces, což ztěžuje jejich zpracování. Některé materiály, jako například plastové lahve, mohou způsobit, že se jiné materiály znečistí, a tím sníží kvalitu recyklovaných materiálů. Důležité jsou následující zásady:
- Obal zcela vyprázdněte – Ujistěte se, že všechny nádoby jsou prázdné. I malé zbytky mohou ovlivnit recyklační proces.
- Krátce opláchněte – Není nutné důkladně umývat každou nádobu, ale rychlé opláchnutí může být užitečné. Neplýtvejte spotřebou vody.
#3 Víčko z PET lahve musíme sundat, jinak se nedá recyklovat.
Při recyklaci plastových lahví je důležité si uvědomit, že ne všechny plastové lahve jsou vyrobeny z totožného materiálu. Některé jsou z PET (polyethylentereftalátu), jiné z HDPE (vysokohustotní polyethylen) nebo jiných plastů. Každý druh plastu má odlišné vlastnosti a recyklační proces. I víčko plastové lahve může být vyrobeno z jiného druhu plastu než samotná láhev. Například víčka jsou často z PP (polypropylenu). To znamená, že pokud necháte víčko na lahvi, může to ovlivnit recyklační proces.
Dnes už se většina technologií umí vypořádat i s víčky, takže lahev můžete vhodit do kontejneru i se zavřeným víčkem. Navíc tím zabráníte vytékání zbytků tekutiny.
#4 Vše může být recyklováno pouze jednou, takže výhledově produkty stejně skončí na skládce.
To není tak docela pravda – různé materiály mají sice různou recyklační životnost, tedy počet cyklů, které zvládnou bez ztráty kvality, ale některé lze recyklovat opakovaně xkrát nebo dokonce neomezeněkrát..
- Sklo je 100% recyklovatelné a může být znovu a znovu přetavováno bez ztráty kvality. Skleněná láhev se tak může stát novou třeba stokrát.
- Hliník (např. plechovky) také nemá omezení – recyklace je extrémně energeticky úsporná a kvalitativně výhodná. Nová plechovka může být vyrobena z té staré opakovaně.
- Papír lze recyklovat zhruba 5–7×, než se vlákna příliš zkrátí. I poté ale může být použit např. na výrobu kartonu nebo papírové hmoty pro lisování obalů.
-
Plasty jsou na tom hůř – některé typy (např. PET) lze recyklovat 2–3×, než ztratí potřebné vlastnosti. Ale i poté mohou být využity např. v textilním průmyslu (výroba vláken, koberců atd.), nebo energeticky.
A navíc – výzkum v oblasti recyklace se neustále vyvíjí. Nové technologie (chemická recyklace plastů, upcyklace, kombinace materiálů) rozšiřují možnosti, jak materiály znovu využít, často i mimo klasické limity. Takže i když některé materiály mají omezenou recyklovatelnost, rozhodně to neznamená, že po jednom použití končí na skládce. Správná recyklace prodlužuje životnost materiálů, šetří zdroje a oddaluje jejich konec – a to má obrovský smysl.
#5 Produkty obsahující více než jeden typ materiálu nemohou být recyklovány.
Není to úplně pravda. Produkty obsahující více než jeden typ materiálu mohou být recyklovány, ale proces recyklace může být složitější a nákladnější. Záleží na tom, jak jsou materiály v produktu kombinovány a jak jsou zpracovávány.
Proč jsou kombinované materiály problematické pro recyklaci? Je to hlavně z důvodu obtížnosti oddělení materiálů: Pokud je produkt vyroben z několika různých materiálů (např. plast a hliník nebo plast a papír), může být obtížné je oddělit. Recyklování těchto materiálů vyžaduje specifické technologické postupy, které jsou nákladné a ne vždy efektivní. Některé kombinace materiálů mohou být problematické, protože materiály, které jsou běžně recyklovatelné samostatně (například hliník nebo papír), se mohou stát neefektivními nebo neekologickými, pokud jsou spojeny s jinými materiály, které nejsou snadno recyklovatelné (například některé typy plastů).
Existují však příklady produktů, které jsou recyklovatelné i přes kombinaci více materiálů:
- Tetrapaky (kartonové obaly s hliníkovou fólií a plastovým vnitřkem) jsou recyklovatelné, ale jejich zpracování vyžaduje specializovaná zařízení, která dokážou oddělit jednotlivé vrstvy materiálů.
- Obaly s plastovými a kovovými prvky mohou být recyklovány, pokud se materiály oddělí nebo pokud existují technologie, které umožňují jejich správné zpracování.
#6 Recyklace je dostatečná k vyřešení problému s odpadem a když recyklujeme, nemusíme řešit, kolik odpadu vytváříme.
Tomu tak není. Recyklace je důležitá, ale není to řešení všeho. Nejlepší strategií je omezit vytváření odpadu, v první řadě (např. snižováním spotřeby plastů a upřednostňováním opakovaně použitelných výrobků). Recyklace je pouze jedním z nástrojů v širší strategii o udržitelnosti.
#7 Všechno, co hodíme do recyklačního kontejneru, bude zrecyklováno.
Omyl. Ne vše, co hodíme do recyklačního kontejneru, skutečně skončí recyklováno. Mnohé materiály nejsou recyklovatelné, nebo jsou znečištěné natolik, že proces recyklace je náročný nebo neefektivní. Jedná se například o plasty se zbytky potravin či detergentů, kartony znečištěné oleji nebo smíšené materiály (např. kartony s plastovými fóliemi).
#8 Nápojové kartony (např. od džusů nebo mléka) patří do papíru.
Tak tomu není. Kartony typu Tetra Pak se skládají z papíru, plastu a často i hliníku, takže mají vlastní proces recyklace. Patří do žlutého kontejneru, případně do speciálního sběrného kontejneru přímo určeného na Tetra Paky.
#9 Bioodpad nevadí ve směsném koši, stejně se rozloží.
Mýtus. Když bioodpad skončí na skládce, rozkládá se bez přístupu vzduchu, což vytváří metan – silný skleníkový plyn. Ve speciálních kompostárnách nebo bioplynových stanicích se naopak využije ekologicky a může sloužit jako hnojivo nebo zdroj energie.
#10 Papírové kelímky od kávy patří do papíru.
Bohužel ne – tyto kelímky mají uvnitř plastovou vrstvu, takže nepatří ani do papíru, ani do plastu. Správně patří do směsného odpadu – pokud nejsou speciálně označené jako plně recyklovatelné.
Recyklace je jedním z klíčových kroků, jak můžeme každý den přispívat k ochraně životního prostředí. Ale aby měla skutečně smysl, je důležité vědět, jak ji dělat správně – a nenechat se zmást zažitými omyly nebo dezinformacemi. Mýty kolem recyklace často pramení z neznalosti, zastaralých informací nebo nedůvěry v systém. Přitom třídění odpadu má v České republice dlouhodobě vysokou úroveň a většina surovin se opravdu dále zpracovává.
Pamatujme, že nejde jen o to hodit správný odpad do správného kontejneru, ale také o to předcházet jeho vzniku, znovu využívat věci a podporovat produkty z recyklovaných materiálů. Každý náš krok se počítá – a čím víc lidí bude recyklovat správně, tím větší dopad to bude mít.
